Vítejte na stránkách speciálně věnovaným akci "Noční výsadek", kterou již dlouhá léta pořádá chomutovské skautské středisko Český lev.
Vzpomeňme na tomto místě dnes již zvěčnělého nestora turistiky na Chomutovsku - pana Jiřího Grossmana, neboť právě on je vinen tím, že
výsadky pořádáme. On před námi odkryl tajemství a kouzlo této nádherné akce, a my jsme mu zůstali dodnes věrni. Nutno podotknout, že výsadky v té době byly konány dvakrát do roka - v březnu na jaře, na podzim pak v říjnu či listopadu.
Zpočátku jsme se přidružovali k výsadkům, které pořádal výše zmíněný Jirka - myslím, že to bylo v létech 1991 až 1995, pak nás bylo tolik, že jsme
začali organizovat vlastní výsadky. Zpočátku sice skromně, jelo se kousek kolem Chomutova a spalo se v klubovně nebo ve Výsluní ve škole, ale vzápětí jsme se začali
rozmachovat - třeba až do Kralovic u Plzně. Postupně jsme pak "pročesávali" i okolí Berounky, východní část Českého středohoří, ale hlavně Lounsko, Džbánsko, Žatecko a kraj pod Doupovskými
horami.
Zkusme zavzpomínat na místa, kde všude jsme na výsadcích spali:
Chronologicky seřazeno to byly obce Hradiště (u Zvíkovce), Slabce, Kalek, Chomutov (v klubovně), Výsluní, dva roky po sobě v Kralovicích, v Načetíně, následovaly opět Slabce,
potom Mentaurov, Horní Vysoká (u Levína), Mutějovice, Peruc, Maštov. V roce 2008 to byl Krásný Dvůr, pak Domoušice, následovaly Měcholupy, Smolnice, v roce 2012 Lovečkovice a roku 2013 jsme se podruhé vrátili do
Mutějovic. V roce 2014 nám poskytla útulek škola v Kovářské. Do Měcholup jelo poprvé 2,5 autobusu - 2 Karosy a jeden midibus, Smolnici již zajišťovaly 3 plné velké Karosy - a tak to trvá dosud, snad jen s doplněním,
že v roce 2014 musely být ty tři Karosy posíleny o 2 mikrobusy VW - jeden vezl výsadkáře, druhý zavazadla.
Roku 2015 již byla Karosa jen jedna, zbývající dvě byly nahrazeny novějšími vozy Bova a Mercedes s vyšší kapacitou. Hostitelskou obcí byly tentokrát Račetice - obec proslulá pšstováním cibule.
Co je vlastně noční výsadek?
Představte si autobus (dnes již vlastně autobusy), rejdící noční tmou zapomenutými kouty krajiny (a u obyvatelů některých vísek budící oprávněný úžas), který tu a tam někde v lese
nebo mezi poli zastaví a vypustí ze svých útrob skupinku dětí. Ta je samozřejmě pod dohledem dospělého a po vysazení dostane mapu, buzolu a obálku s pokyny,
kam se má dostat. Jak se tam dostane, je samozřejně jen a jen její problém. Cestou se plní ještě různé úkoly, skupiny jsou vzájmně "nepřátelské", skrývají se
před sebou, objevení jiné skupiny znamená bodový zisk. V posledních létech jsme zavedli i "Zelenou smrt" - mobilní hlídku, která na vhodných místech
výsadkové skupiny "přepadává". Už se stalo i to, že Zelená smrt byla vyzbrojena těžkým kulometem...Skupiny musí být připraveny i na nepřízeň počasí - výsadek se koná za každých podmínek.
V průběhu noci - a někdy i za ranního kuropění - skupiny docházejí do místa noclehu (zpravidla to bývá tělocvična či sokolovna), každý padne kam může a spí. Leckdo ani nechce připravený horký čaj.
Ráno zapálíme vařič, ohřejeme párky k snídani, uklidíme tělocvičnu, nasedneme do autobusů a hurá domů dospat chybějící hodiny.
-
Novinky...
Could not set names